O nás
Rozhodli jsme se splnit si sen a postavit si vlastní chalupu. Když jsme zvládli stavbu, došlo na zařizování. Nebyla to jednoduchá cesta, najít to, co bude v souladu s námi i chalupou. Touha sdílet naše nadšení, nápady a objevy s dalšími chalupáři nás dovedla k založení e-shopu. Rádi představíme naše dlouho a pečlivě vznikající produkty dalším nadšeným chalupářům právě zde, na našem webu. Ale jak jsme se dostali až sem? Pěkně popořadě…
Vesnický svět našich babiček a dědů
Snad každý, kdo žije ve městě, zatouží alespoň občas uniknout z ruchu a odpočinout si v prostředí našich babiček a dědů. Užít si venkovské přírody, malebných vesniček a rázovitých lidí či samot, kde lišky dávají dobrou noc.
Někomu stačí strávit dovolenou na pronajaté chatě, někdo si svou touhu po vesnické romantice či klidu samoty splní koupí venkovského stavení anebo si chalupu postaví sám. Tak jsme se i my rozhodli zpomalit a „vrátit“ se do dob našeho dětství. Do míst, kde nejezdí tramvaje, zato tráva je zelenější a sníh bělejší. Kde vidět zajíce i srny za plotem zahrady není žádná vzácnost, kde v podvečer kuňkají žáby a kejhají divoké husy a ráno od sousedů vítá nový den kohout.
Proč se z nás stali chalupáři?
Jako městské děti jsme trávili skoro každé prázdniny u babiček a dědů na vesnici. Aniž jsme si to uvědomovali, byli jsme konfrontováni s vesnickým prostředím a stylem života, který byl tak vzdálený tomu našemu. Zůstaly v nás vzpomínky na to, jak babička chystala snídani, ne ve spěchu, ale u otevřeného okna, za kterým kdákaly slepice, občas zabafal Azor a za kamny se vyhříval kocour. Vzpomínky na procházky s dědou v lese, kde jsme po ránu šmajdali v holínkách, které byly alespoň o tři čísla větší. Šlo se nám tak nějak zvláštně, ale při tom docela hezky. Les voněl a mlha se roztahovala mezi stromy.
Později jsme tak nějak zapomněli, jaké to na vsi vlastně bylo. Maturita, vysoká, úspěch v práci, městský styl života. To nás obklopovalo. A když dovolená, tak přece v zahraničí, ať poznáme svět. Jenomže v určité fázi života se najednou ozvaly ty dětské vzpomínky, ten klid a pocit „tady jsme doma“, tady žili naši předci, tady přece nejsme jenom na návštěvě. Také bychom chtěli, aby naši potomci měli kam jezdit a kde trávit prázdniny. A nejen na týden. Kde budeme moci třeba i žít, až nás nebudou pracovní povinnosti držet ve městě.
Nakonec nás nostalgické vzpomínky přiměly ke stavbě chalupy.
Postavili jsme si vlastní chalupu a toužili jsme si ji zařídit venkovským stylem. Nechtěli jsme nakupovat v obchodech rozměrů super a hyper, ale pořizovat věci pokud možno české a nejlépe ručně vyrobené. Poznali jsme spoustu šikovných lidí, spoustu nádherných věcí.
A tady teď jsme. Děkujeme za vaši přízeň.
Zora a Standa